Velikonoční menu

Velikonoční menu 14. - 17.4.2017

Velikonoční období je spojeno s tradicemi a vše v něm má svůj význam. Jaký?

Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Křesťané se na tyto svátky připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou, kdy věřící vstupují do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Postní doba vrcholí ve Svatém týdnu, kdy začíná Květnou nedělí, následuje Sazometná středa a graduje svatým třídenním, tj. Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou a končí slavností Vzkříšení na nedělní Boží hod velikonoční.

Velikonoční pondělí (Červené pondělí) patří pomlázce a velikonočnímu hodování. Brzy ráno vycházejí chlapci - koledníci s pomlázkami šlehat děvčata a vinšovat, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Za to dostávají od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletou, je přisuzována životodárná síla. Kdo dostane pomlázkou, ten omládne. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde odpoledne polévají děvčata chlapce vodou.

Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec. Byly slaveny různou formou už u starých Slovanů a Germánů. Jako významné a již nábožensky organizované svátky se objevují poprvé u Židů. Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. Jejich základní podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období, v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí.

Přihlaste se k odběru newsletteru a ušetřte 12%

required